Relevantní pro
V mnoha případech se potřebujeme rozhodnout, zda komponenta nefunguje, nebo je pouze špatně nainstalovaná. Existují také situace, kdy je potřeba rozhodnout která přesně komponenta se musí vyměnit. Multimetr (multitester) používáme pro zjištění vodivosti kabelů (zkratu), měření hodnot odporu topných těles, termistorů a pojistek a pro měření napětí přicházejícího ze zdroje a směřujícího do topných těles.
Pokud multimetr nemáte, můžete zvážit takový, jaký je zobrazen níže. Zařízení nemusí být drahé. Za 10–15 EUR seženete nástroj, který svou práci odvede bez problémů.
Před použitím multimetru se ujistěte, že jste spustili selftest tiskárny.
Abychom mohli začít, musíme nejprve k multimetru správně připojit dvě měřící sondy (kabely):
Poté musíte na multimetru nastavit správný rozsah napětí nebo odporu podle toho, jakou součástku testujete. Například nemůžete měřit 100 K Ohm (Kilo=1000), pokud je váš multimetr nastaven pouze na 200 Ohm. Musíte jej nastavit na 200 K.
Reference pro nastavení multimetru
Při měření napětí přicházejícího do topení nebo do tiskárny samotné je důležité pamatovat, že tiskárny MK2/S a MK2.5S jsou 12V systém, zatímco MK3S je 24V systém.
Nastavení je označené fialovou šipkou a zobrazí 0 + vydá zvukový signál, pokud se obě sondy spojí, ať už dotykem nebo po propojení kabelem. Toto se provádí pro zjištění, zda není vodič přerušený.
U každé komponenty existuje několik možností, my se zaměříme především na konektory. Naměřené hodnoty se na displeji multimetru objeví ihned poté, co se sonda dotkne komponenty.
Na tiskárnách MK2/S, MK3/S/+, a MINI/+ jsou termistor a topné těleso tiskové hlavy připojeny k hlavní desce. Abyste se k nim dostali, odšroubujte šroub, který drží krabičku s elektronikou zavřenou.
Na CORE One, MK4 a XL jsou tyto dva komponenty připojeny na desku umístěnou na extruderu, konkrétně na LoveBoard a Dwarf Board. Abyste se ke konektorům dostali, postupujte následovně:
Abyste dostali správné a relevantní údaje, měli byste sondy přikládat na tato místa:
 |  |
| Vložky do plastových konektorů (Einsy RAMBo, Mini RAMBo, deska Buddy) | Topný blok: Šrouby držící kabely v konektoru (Einsy RAMBo, Mini RAMBo, Buddy board) |
 |  |
| Topné těleso Hotendu (LoveBoard) | Termistor hotendu (LoveBoard) |
Pro přístup ke kabelům vyhřívané podložky odstraňte tištěný díl, který je zakrývá. Typicky bývá přichycen jedním či dvěma šrouby.
 |  |
| CORE One/+ | MK4/S |
Můžete změřit odpor na pájecích ploškách/šroubech držících kabely na heatbedu (modré šipky) nebo na jejich koncích připojených k základní desce (zelený čtverec). Před měřením musíte kabely z desky odpojit!
U tiskárny CORE One může být užitečné odstranit levý boční panel pro snadnější přístup ke kabelům vyhřívané podložky.
Nedoporučujeme provádět měření na kabelech vyhřívané podložky u tiskárny XL.
 |  |
| Vyhřívaná podložka tiskáren MK2/S a MK3 | Hlavní deska tiskáren MK2/S a MK3/S/+ |
 |  |
| Vyhřívaná podložka tiskáren MK3/S/+, MK3.5/S, MK4/S a MK3.9/S | Hlavní deska tiskáren MK3.5/S, MK4/S a MK3.9/S |
 | |
| Konektor vyhřívané podložky na desce xBuddy | |
Pojistky lze zkontrolovat pomocí testu vodivosti na multimetru. Ten otestuje jedinou věc, a to zda je součástka schopna vést signály nebo napájení.
Ploché pojistky lze vytáhnout z desky rukou. Pro vyjmutí SMD pojistek použijte kleště. A pojistku na zdroji můžete vyjmout z držáku nad napájecím kabelem pomocí plochého šroubováku.
Po dotyku obou z měřicích vodičů multimetru konců pojistky či drátu bude signál (pípnutí nebo hodnota 0 na displeji multimetru) indikovat, že součástka je neporušená, a tudíž funkční.
 |  |
 | |
Abyste vyzkoušeli, zda topná tělesa pracují v definovaném rozsahu hodnot odporu, můžete provést následující měření. Pro toto měření je třeba, abyste nastavili multimetr na nejnižší rozsah zahrnující 20 Ω.
Měření můžete provést na šroubcích v konektoru jak pro topení hotendu, tak i vyhřívanou podložku. V případě vyhřívané podložky je také možné provést měření na pájecích ploškách/šroubcích držících kabely. Prosím projděte si obrázky výše.
|
MINI |
Topení hotendu |
[12.3 Ω - 15.1 Ω] |
|
Vyhřívaná podložka |
[4.5 Ω - 6.5 Ω] | |
|
MK3/S+, |
Topení hotendu |
[12.3 Ω - 15.1Ω] |
|
Vyhřívaná podložka |
[2.0 Ω - 4.0 Ω] | |
|
MK2/S |
Topení hotendu |
[3.1 Ω - 3.8 Ω] |
|
Vyhřívaná podložka |
[0.9 Ω - 1,1 Ω] |
Abyste vyzkoušeli, zda termistory pracují v definovaném rozsahu hodnot odporu, můžete provést následující měření. Pro toto měření, je třeba, abyste nastavili multimetr na nejnižší rozsah zahrnující 150 kΩ. Na multimetrech je toto běžně vyznačeno jako 200K.
Všechny termistory mají jmenovitý odpor 100 kΩ při 25 °C. Za proměnlivé teploty mezi 20 °C a 30 °C lze realisticky očekávat [80 kΩ - 125 kΩ].
Vždy změřte oba termistory pro porovnání. Pokud jsou jejich hodnoty odlišné, jeden z nich je pravděpodobně vadný.
Abyste zjistili, zda do topných těles směřuje správné napětí, můžete provést následující měření. Pro toto měření musí být multimetr nastaven na nejnižší rozsah zahrnující 24 V.
Měření je možné provést na šroubcích v konektoru jak pro topné těleso hotendu, tak i vyhřívané podložky. V případě vyhřívané podložky je také možné provést měření na pájecích ploškách/šroubcích držících kabely. V tomto případě musí být konektory připojeny k řídící desce.
U MK4/MK3.9 a XL není možné měřit napětí na topení hotendu, protože konektory jsou příliš malé.
Pro měření zapněte předehřívání tiskárny pro PLA a změřte komponentu, kterou kontrolujete.
Očekávejte zhruba tyto hodnoty:
|
MINI |
Topení hotendu |
[23V - 24.5V] |
|
Vyhřívaná podložka |
[23V - 24.5V] | |
|
MK3/S/+, |
Topení hotendu |
[23V - 24.5V] |
|
Vyhřívaná podložka |
[23V - 24.5V] | |
|
MK2/S |
Topení hotendu |
[11V - 13.5V] |
|
Vyhřívaná podložka |
[11V - 13.5V] |
Pokud máte podezření, že je zdroj vadný, a zkontrolovali jste jeho vnější pojistku, můžete sondovat přímo kabelové svorky. Vyšroubujte dva šrouby držící kryt (žluté kroužky). Tak získáte přístup k napájecím svorkám.
Kladný a záporný pól (+ a -) jsou rozděleny do dvou párů, přičemž dva levé konektory jsou kladný pól (červené šipky) a dva pravé konektory jsou záporný pól (modré šipky). Z každého páru změřte jeden.
 |  |
1 komentář
Co když jsem naměřil zastudena u MKS3+ 2,5Ω přístrojem omega? Je deska vadná?
Při mírném zahřátí jsem naměřil s pomocí laboratorního zdroje 2,69Ω. (R=23,7/8.798)
I s ujetým odporem meandru by měla zpětná vazba udržet teplotu:
https://forum.prusa3d.com/forum/original-prusa-i3-mk3-czech-cesky-slozeni-tiskarny-a-reseni-potizi-s-prvnim-tiskem/spatne-tiskne-asi-mam-doma-zimu/#post-631451
Dobrý den, Járo.
Odpor by měl být v dané toleranci za studena i za tepla. Jak jste sám ale zjistil, regulace se zpětnou vazbou z termistoru se s tolerancemi odporu vyhřívané podložky vyrovná a teplota bude taková, jaká je požadovaná. MK3S+ typicky ukazuje na displeji teplotu o pár stupňů vyšší, než je reálně na heatbedu. Tiskové profily s tím ale počítají a jsou takto testované.
Špatná přilnavost první vrstvy je typicky způsobená jinými faktory, než špatným vyhříváním podložky.
1. špatně odmaštěná podložka (pořádně odmastit třeba jarem na nádobí a na tiskovou plochu poté nesahat prsty)
2. nesprávná výška první vrstvy, první vrstva příliš vysoko (live adjust z)
3. špatné slicování, např. model nemá dostatečnou styčnou plochu s tiskovou podložkou
4. nesprávný nebo nekvalitní materiál (např. tisk PET na profil PLA)
Přilnavost první vrstvy lze také zvlepšit zvýšením teploty trysky na první vrstvu. Vyšší teplota trysky nicméně může u navlhlých materiálů znamenat větší stringování.
Vyšší teploty heatbedu, než ty doporučené, můžou zas způsobit, že se špatně tisknou převisy a drobné geometrie : neuchladí se.
Očekával jsem že tuto stránku opravíte a ono stále ani po měsíci nic.
Co se týče té teploty naměřil jsem IR teploměrem, že teplota povrchu je o 12°C a někdy i 20°C nižší. Když to napravím v teplotních profilech tak tiskárna tiskne pěkně. Možná v létě tohle platit nebude, ale teď v zimě je to opravdu ujetý.
Dobrý den. Čtení teploty IR teploměrem také nemusí být nejpřesnější metoda; I infračervené záření se leskne a odráží od podložky podobně jako viditelné světlo, například pod žhavou tryskou tak naměříte na podložce naopak více, jelikož se od ní "leskne" hotend. Správný rozsah odporu vyhřívané podložky je 2-4Ohm. PWM regulace vyhřívání se zpětnou vazbou se ale ve skutečnosti dokáže adaptovat i ve větším rozptylu. Tiskové profily byly zkoušeny v různých podmínkách a nastavení v nich je kompromis, který funguje na většinu podmínek. Pouze v krajních případech externích vlivů může být žádoucí hodnoty doladit, ale to už je běžnou součástí 3D tisku jako takového.
Hodnoty v české verzi článku se bohužel nezměnily, protože se články píšou v angličtině - a do češtiny se teprve poté překládají. Proto se občas mohou lišit hodnoty v české a anglické verzi stránky, než se obsah přeloží. Poslal jsem podnět k urychlenému překladu článku s již opravenými hodnotami.
Když měřím teplotu, tak si snad nechám odjet celým extruderem pryč. Technické věci se musí dělat tak, že se nejprve ladí/testují části a pak teprve celek.
IR teploměr se dá nakalibrovat při pokojové teplotě, kde musí ukazovat to samé, co rtuťový teploměr s přesnosti na 0,1°C.
Je to smutné, že nejznámější český výrobce 3D tiskáren neumí udělat vyhřívání podložky na požadovanou teplotu. Popisovat, co je na podložce špatně by bylo na delší diskusi.
PS: Teď v létě (a nebo v boxu) s okolní teplotou vzduchu přes 30°C tiskárna tiskne pěkně.
Dobrý den. Hodnoty v české mutaci článku byly opraveny podle anglické předlohy.
Teplota podložky bývá vskutku o pár stupňů nižší, než udává tiskárna. Odchylka je ale na všech tiskárnách stejná - ba dokonce se pro MK4 ladila tak, aby přesně odpovídala teplotám zobrazovaným na MK3. Kvůli zpětné kompatibilitě by bylo bolestivé to měnit. Profily jsou ale vytvořené a otestované tak, aby fungovaly s teplotami, jak je "vnímá" tiskárna, tedy bez ohledu na absolutní přesnou teplotu.
Pokud Vám stále nedrží tisky na podložce, možná hledáte problém na špatném místě. Ještě se ujistěte, že je podložka dobře umytá a používáte vhodné nastavení pro daný materiál. Vhodné nastavení bývá občas i jiné, než udává výrobce. Tisky se mohou odlepovat nejen kvůli příliš nízké teplotě - ale třeba i kvůli příliš vysoké teplotě (a malému poměru chlazení): tisk se může kroutit, když se materiál neuchladí pod Tg. V tomto ohledu FDM tiskárny všeobecně nejsou ještě příliš vychytané a i pro různé geometrie můžou fungovat různá nastavení poměru tiskového ventilátoru atp.